Historie obce

Obec

Obec se nachází na hranici Branžovského hvozdu na táhlém plochém hřbetu, 6 km jihovýchodně od Domažlic, v nadmořské výšce 482 m, na katastru o rozloze 379 ha. Není přesně známo, kdy a jak ves vznikla. První písemná zmínka o obci se dochovala v knize Tomáše Bílka "Statky kollejí jesuitských a klášterů" a zní: R. 1239 odprodal klášter Benediktinský v Kladrubech díl vsi Stanetic za 68 hřiven stříbra. Další zmínka je ve spise Vaněk - Hostaš "Soupis památek" následovně: Stanetice, farní ves, bývalé dominium Kouty - Trhanov, patron hrabě Stadion. Před r. 1372 získali Stanětice majitelé blízkého hradu Rýzmberka. S Rýzmberkem byla později obec přičleněna ke koutskému statku, k němuž patřila až do konce feudalismu. V roce 1654 vykazovala obec 6 usedlostí, v roce 1757 pak 10 usedlostí. V roce 1930 bylo vykázáno 62 domů s 291 obyvateli, v roce 1991 bylo zde 55 obydlených domů se 126 obyvateli. Kvůli častým požárům se nedochovala stará, došky a šindelem pokrytá stavení. Název obce dle ústního podání vznikl takto: Původně nastěhovali se do zdejší krajiny dva bratři. Staněk usadil se zde - Stanětice - Zahoř v Zahořanech. Od roku 1923 je vedena kronika obce. Prvním kronikářem byl ustanoven Bohumil Němeček, řídící učitel ve zdejší škole. V obci je do dnešní doby vedeny dva spolky - sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v r. 1880 a myslivecká společnost. K obci se vztahuje jediná pověst: Na nedalekém vrchu pásával ovčák ovce. Brával s sebou na pastvu dcerku Markýtu. Jednou přiběhl z blízkého lesa vlk a Markýtu před očima ovčákovýma roztrhal. A od té doby nazýván vrch ten "Markýta".

Stanětice mapování 1837 - Císařské povinné otisky stabilního katastru Čech

Kostel a fara

Dominantou obce je kostel sv. Kunhuty, gotická stavba z 1. poloviny 14. století. V jeho 25ti metrové věži jsou dva zvony: první gotický - z počátku 15. století, druhý zvon je z dílny Jiljího v Plzni, z počátku 16. století. První zmínka o faře je z r. 1358. R 1372 Ojíř z Risenberka podával nového faráře do Stanětic. R 1390 podával Hynčík Pluh z Orlíka s Ojířem z Risenberka nového kaplana ke kostelu Stanětickému. Fara se udržela ještě v 16. století. V 17. století byl již kostel filiálním fary Oubočské, později Kdyňské. Kolem kostela stával hřbitov. Nařízením císaře Josefa II. byla guber. dekretem ze dne 21. X. 1785 opětně zřízena fara v Staněticích, na níž byl prvním farářem ustanoven 31. I. 1787 jesuit P. Ignác Schuster, pozdější to děkan v N. Kdyni. Dne 19. III. 1788 uvázala se v patronát fary stanětické koutecká vrchnost (hrabata Josef a Filip ze Stadionu). R 1912 byla po požáru postavena fara nová. V současnosti je fara v soukromém vlastnictví.

Dvůr

Ve Staněticích stával od nepaměti svobodný dvůr, který se dobrovolně dával v ochranu pánům na Risenburce. Roku 1465 prodal Sigmund Černín ze Stanetic dvůr robotnému muži Pavlovi ze Zahořan, který jej v roce 1480 opět prodal. Po roce 1918 byly zrušeny šlechtické tituly a velkostatky šlechticů byly rozděleny bezzemkům a drobným zemědělcům. Z pozemků dvoru bylo rozparcelováno celkem 97 ha zemědělské půdy a 115 ha lesů. Dvorské budovy byly za výhodné ceny rozděleny 9ti uchazečům. 5 uchazečů si nechalo stodoly. 2 stáje, řezárna a ovčín byly přestavěny na obytné domky.

Škola

Současné s farou v r. 1785 dostaly Stanětice také školu též pro obce Zahořany, Oprechtice, Říchovice, Sedlice a Úlíkov se samotami k nim přilehlými. Dne 9. 8. 1787 byl položen základní kámen k stavbě jednotřídní školy. Do podzimu vystavěno obydlí pro učitele a 7. 12. 1787 dosazen na školu Václav Kalenda, rodák domažlický. První vyučování začalo po slavných bohoslužbách dne 17. prosince 1787 v české řeči. Zapsáno bylo 48 hochů a 9 dívek. Do roku 1870 byla škola rozšířena na dvojtřídní a v roce 1897 na trojtřídní. Během následujících let se odškolily všechny obce kromě Stanětic a Hříchovic, a tak byla škola zredukována na dvojtřídní. Roku 1912 úřední komise uznala staré školní budovy za nevyhovující a nařídila postavit novou školu. Proti tomu se však postavili místní občané a k stavbě nedošlo. Během první světové války byli odvedeni dva učitelé, a proto byla škola opět zredukována na jednotřídní. Se stavbou nové školy se započalo až v roce 1930. Učilo se zde až do roku 1976. Po uzavření byl objekt předán jako skladiště k užívání domažlické nemocnici. V roce 2009 rozhodl plzeňský kraj, že školu převede zpět na obec. Kvůli jejímu špatnému stavu bylo rozhodnuto, že bude zbourána.

Pomník padlých vojínů

Sekcí sociálně demokratické mládeže v Staněticích byla v pondělí 28. října 1935 pořádána slavnost odhalení pomníku padlých vojínů ve světové válce. Při slavnosti promluvil o významu 28. října a památce obětí války pan okr. školní inspektor E. Adamčík a zástupce okr. úřadu p. dr. Hana. V pondělí 31. května 1936 se konala slavnost odhalení pamětní desky prezidenta - Osvoboditele na pomníku padlých vojínů, za přítomnosti okresního hejtmana p. vrch. r. Dr. Kupky. Pamětní deska T.G.M. se do dnešního dne nedochovala.

Koupaliště

V roce 1972 se rada MNV rozhodla o výstavbě požární nádrže v Průhonu. Podle projektu byla celková částka nákladu 290 000 Kčs. Na této akci bylo odpracováno celkem 10012 brigádnických hodin. Nejvíce se na akci podíleli organizace požárníků, myslivců a dalších organizací. Projekt vypracoval Ing. Štípek ze Kdyně. S výstavbou se započalo v měsíci březnu, a to zhotovením pramenních jímek pod lesem. Potom následovalo vyhrnutí nádrže buldozerem. Začátkem srpna začíná výstavba výpustního zařízení nádrže a přívodu vody (700 m). Hrubá stavba byla ukončena v měsíci říjnu. V roce 1974 byl zhotoven odpad vody do starého rybníka (betonové trubky průměr 30 cm cca 400 m přes velkou louku), utěsnění výpustě, oplocení celého prostoru a vybudování volejbalového hřiště. Celkové náklady pro rok 1974 činily 90000 Kčs a tím vznikla hodnota díla 128000 Kčs. Na této akci bylo odpracováno 5800 hodin.

Prodejna na návsi

V rámci akce "Z" bylo v roce 1972 rozhodnuto, že bude provedena oprava prodejny Jednota a celý objekt bude adaptován na nový typ prodejny. Vedoucím stavebních prací byl jmenován Jan Adámek čp. 1. Se stavbou (bouráním stodoly a starého objektu) se započalo koncem března 1972. Stavba, kromě terénní úpravy, byla ukončena v měsíci listopadu. Po revoluci 1989 získala objekt Margita Vyskotová, která zde měla prodejnu až do října 2007. V roce 2009 koupil prodejnu obecní úřad a dal jí k užívání hasičům. Ti zde plánují přestavbu na kulturní stánek.