 | Nemovitou památkou je také špýchar (sýpka) u čp. 23 (u Pabjanů) Jako památka je veden od 3.5.1958 Klasicistní volně stojící zděný špýchar. Krytý sedlovou střechou ohraničenou trojúhelnými štíty; fasády plasticky členěné; v interiéru dřevěné trámové stropy. Špýchar postaven někdy v 1. polovině 19. století. Volně stojící zděný jednopatrový špýchar, naproti obytnému domu u brány, na obdélném půdorysu, s podélnou osou S-J se sedlovou střechou pokrytou bobrovkami. Štíty převýšené nad úroveň střechy a pokryté bobrovkami. Obytný dům a vstupní brána do dvora - zmodernizováno ve druhé pol. 20 stol. Severní štítové průčelí o dvou osách, členěné hladkým lisénovým rámcem v hrubé omítce. Otvory v přízemí a patře, obdélné podélné hladce orámované, v přízemí slepé. Ve štítu dva obdélné podélné hladce orámované větrací otvory a ve vrcholu půlkruhový orámovaný větrací otvor vytvořený paprsčitě vyskládanými cihlami. Východní průčelí obrácené k obytnému domu tříosé, členěné hladkým lisénovým rámcem v hrubé omítce. Ve střední ose přízemí obdélný vstup s kamenným ostěním, na jednom kamenném stupni. Otvory stejné jako v severním průčelí, v patře ve střední ose slepý otvor. Podélná průčelí ukončena profilovanou korunní římsou. Kamenné a později již z cihel zděné špýchary byly nedílnou součástí větších zemědělských usedlostí na Chodsku. V regionu se krom chodského statku tzv. špýcharového domu stavěly i statky v Čechách obvyklejšího rázu. Při existenci širší parcely a pravidelnější skladbě zástavby bývala sýpka postavena nejčastěji v návesní frontě vedle vjezdu proti čelu domu a s domem byla propojena zděnou výstavní bránou (brankou), která nechyběla u žádného bohatšího stavení, ať už byla dispozice dvora jakákoliv. Často jde o stavby patrové, někdy situované i v hloubce dvora. Mnoho z nich již bylo postupem času zdemolováno a nahrazeno cizorodými novostavbami rodinných domů. Špýchar či na Chodsku spíše zván srub byl nedílnou součástí větších zemědělských usedlostí na Chodsku. V regionu se krom chodského statku tzv. špýcharového domu stavěly i statky v Čechách obvyklejšího rázu, někdy byly situované i v hloubce dvora. Při existenci širší parcely a pravidelnější skladbě zástavby bývala sýpka postavena nejčastěji v návesní frontě vedle vjezdu proti čelu domu a s domem byla propojena zděnou výstavní bránou (brankou), která nechyběla u žádného bohatšího stavení, ať už byla dispozice dvora jakákoliv. Mnoho z nich již bylo postupem času zdemolováno a nahrazeno cizorodými novostavbami rodinných domů. Ojedinělé doklady samostatně stojících špýcharů spíše mladšího věku navzájem si stavebně velmi podobných však přece jen ještě dnes na Chodsku můžeme potkat a jde o stavby vskutku nepřehlédnutelné. Kamenné a později již z cihel zděné špýchary byly obvykle třípodlažním.V klenutém přízemí zvaném sklep se ukládaly potraviny, nářadí a truhly s prádlem. Na sýpce (na sejpce) v patře, přístupné ze sklepa poklopem, se skladovalo hlavně obilí, ale také len, vlna nebo peřiny. V podstřeší (na srubu) se sušívalo prádlo a ukládala se zde semena, byliny a sušené ovoce. Ve vyhloubené části podzemí pod stavbou (v lochu), byly uloženy brambory, zelí apod., někdy v něm byla studánka. Dříve bylo ve Staněticích špýcharů několik, např. u čp. 15 (u Kropáčků) nebo čp. 30 (u horních Kropáčků) |
| poslední přidaná galerie |
Degustace moravských vín |
| 9.3.2024 |
| příští akce |
|
30.4.2024 Májka |
| stalo se na domažlicku |
| nové knížky v knihovně |
 Řeháčková Věra Léto plné kotrmelců |
| Víceúčelové zařízení |
|